Sloučeninu helia se sodíkem Na₂He vypočítal, připravil a popsal rozsáhlý čínsko-rusko-americko-německý tým. Vzácné plyny helium He, neon Ne, argon Ar, krypton Kr, xenon Xe a radon Kr se vyznačují neobyčejně nízkou chemickou reaktivitou, protože jejich vnější elektronová slupka je zcela zaplněna, a tudíž velmi stabilní. Dohromady tvoří 18.skupinu periodické tabulky prvků, do které patří ještě nový oganeson Og. Jeho chemické vlastnosti zatím neznáme. Lze očekávat, že nebudou příliš odlišné. Nová sloučenina helid sodný je stabilní za tlaku větším než 113 GPa, což je zhruba milionkrát více než běžný atmosférický tlak. Nicméně zajímavá je ze dvou hledisek. Jde o první termodynamicky stabilní sloučeninu helia vůbec. Malé atomy helia a neonu jsou ještě stabilnější než atomy větších vzácných plynů, které několik sloučenin s fluorem a kyslíkem vytvářejí. Sloučeniny vzácných plynů s prvky počátečních skupin periodické soustavy doposud nikdo nepřipravil. Na₂He krystaluje v krychlové soustavě se strukturou obdobnou minerálu fluoritu CaF₂ (viz obr.). Podle výpočtů by sloučenina o složení Na₂HeO měla mít podobnou strukturu a měla by být stabilní za mnohem nižších tlaků, konkrétně nad 15 GPa. Na její přípravě chemici usilovně pracují. Výzkumný projekt navrhli Xiao Dong z Nankaiské univerzity a Artem R. Oganov ze Stony Brook University.

16.8.2018: Existence sloučenin helia za vysokého tlaku naznačuje, že by se mohly vyskytovat ve spodním plášti Země v hloubce 650 - 2900 km, kde najdeme vhodné podmínky. Na Zemi je helia velmi málo, protože jde o příliš lehký prvek, který dávno unikl do Vesmíru. Zemská gravitace není dostatečně silná, aby ho udržela v plynné formě a sloučeniny za normálního tlaku netvoří. Pokud se někde může vyskytovat, tak jen ve velké hloubce pod povrchem. Zatím jde pouze o hypotézu. Jeho případná těžba je současnou technologií nemyslitelná.